Soustředění dorostu Veselí pohledem D. Hartmanna


Netradiční pohled na soustředění dorosteneckého mužstva bojujícího o postup z Krajského přeboru dorostu. To vše autentickým pohledem veselského hráče Dominika Hartmanna.

“Soustředění nám vlastně začalo již ve čtvrtek, kdy jsme sehráli přátelské utkání s áčkem Bílovic, které jsme do poločasu rozebrali 5-1, kdybychom Bílovicím vstřelili desítku za poločas, nikdo by se nedivil. Ovšem… po přestávce se dostali hosté díky dvěma slepeným brankám během dvou minut do hry, což nakonec znamenalo srovnání na 6:6. Tuhle divočinu rozhodl až tři minuty před koncem nádhernou střelou z dálky „Goro“ do šibenice.

Jelikož nejsme Slávia, tak jsme nejeli do Číny, ale na Lučinu, kde jsme provětrali všechny „radějovské“ kopce. Ubytováni jsme byli na chatě, která byla omezená jen pro 12 hráčů, takže všichni jsme se nezúčastnili, někteří se připojili až v pátek navečer. Soustředění bylo zaměřeno především na nabrání fyzičky, takže tomu i odpovídal dopolední i odpolední dvouhodinový trénink. Na chatě o nás bylo postaráno na výbornou, na čemž se podílel vedoucí mužstva Peťa Michna, za jeho speciality by se nestyděl ani Zdenda Pohlreich. Večer jsme dostali volno, takže poctivá regenerace buď u Bundesligy nebo společenských aktivit.

Sobota byla náročná už od rána. V 8 snídaně, o půl 9 jsme se přesunuli na umělou trávu do Veselí, kde jsme se utkali s Hlukem. Bylo vidět, že už máme něco v nohách a prvních patnáct minut bylo strašných. Postupem času jsme se dostávali do hry a přehrávali soupeře. Poločas 0-1. Druhý poločas jsme chvílemi jen dobývali branku Hluku, ale formu jsme nechali asi na Lučině u nádrže a ten den nám nebylo přáno. 10 minut před koncem nám z brejku utekl útočník hostů a upravil na konečných 0-2. Po dlouhé době jsme prohráli, takže prohra mrzí, ale alespoň nám to ukázalo nedostatky, na kterých ještě musíme zamakat.

 

Po obědě nás čekal ještě výběh na rozhlednu, kde jsme spíš nachytaly místo naběhaných kilometrů křeče, ale odměnou nám byl až večer, kdy jsme jeli do aquaparku do Uherského Hradiště, kde jsme mohli po třech náročných dnech regenerovat. Po návratu byla ještě večeře v restauraci a konečně chvíle volna na pokoji, protože síly ubývaly. Třeba „Hody“ jel v sobotu doslova na krev, takže jsme rádi, že to přežil ve zdraví.

 

fine486x60.gifNeděle znamenala odjezd. Soustředění se dá považovat za povedené. Účel splnilo, navíc jsme ještě víc stmelily partu, máme perfektní zážitky, nabrali fyzičku. Nyní nás čeká ještě měsíc přípravy hlavně s míčem, kdy máme čas zapracovat na chybách a hrát pěkný fotbal tak, abychom jednak bavili lidi, co přijdou, a hlavně abychom si to mohli v průběhu jara rozdat o postup!”